Dějepis

Školní kolo Olympiády v dějepise

Na konci listopadu tohoto roku proběhlo na naší škole školní kolo Olympiády v dějepise. Letošní ročník je zaměřen na období osvíceneckého absolutismu v českých zemích, takže si účastníci, kterými byli žáci tercie a kvarty, museli zopakovat vědomosti o Marii Terezii a Josefu II. Test vyplňovalo 42 žáků z obou tříd a téměř všichni získali víc než poloviční počet bodů z maximálních 60. Do okresního kola posíláme, s jejich souhlasem, žáky tercie, kteří dopadli o něco lépe než jejich starší spolužáci. Jsou to: Jiří Svoboda, Filip Drešr a Lukáš Putna. Okresní kolo se bude konat dne 16. 1. 2017 v Olomouci. Našim zástupcům přejeme mnoho štěstí.

Milada Svozilová


 

Osvětim

Památník v OsvětimiBrzkého sychravého pondělního rána 19. 10. 2015 se vydalo 49 studentů vyššího gymnázia na cestu směr Polsko, s cílem návštěvy památníku a muzea Osvětim.

Návštěva památníku probíhala ve dvou etapách. Nejdříve se žáci podívali do prostor původního tábora Osvětim I. a následně zavítali do tábora Osvětim II. – Březinka.

Při vzpomínce na umučené a zabité Čechy jsme položili kytici k českému pomníku v části Březinka. Ponurou atmosféru historické exkurze dokumentuje galerie fotografií.

L. Schulzová, M. Svozilová


Dějepis v terénu

Cesta k PramenůmV pondělí 26. 5. 2015 měla třída septima možnost užít si výuku dějepisu v terénu. Pod velením pana profesora Odehnala a dvou jeho kolegů z UPOLu jsme ráno vyrazili vlakem do Šumperka, kde jsme si opatřili svačiny, a autobusem jsme pokračovali do Kopřivné. Tam na nás čekalo zahájení aktivity, která vzbuzovala po celý den nejvíce emocí. Byly mezi nás vypuštěny kolíčky na prádlo, které měly představovat klíšťata a pokaždé, když jste toto klíště na sobě objevili, museli jste se snažit se jej co nejdiskrétněji zbavit v neprospěch svých spolužáků. Cílem bylo nemít na sobě klíště na konci cesty. Davová paranoia pramenící z této hry přetrvávala celý den.

V Kopřivné začínal pochod směr Štolnava (Prameny). Tato původně německá vesnice byla po 2. světové válce zničena a zůstalo z ní jen velmi málo, například základy kostela a hájovna. V průběhu túry nám byly svěřeny GPSky a my jsme s jejich pomocí vyhledávali úkoly, které jsme potom plnili a díky nimž jsme se dozvěděli více o historii Štolnavy. Odtud jsme dále pokračovali do Velkých Losin. Cesta vedla lesem a buď stále z kopce, nebo do kopce, což si samozřejmě vyžádalo stížnosti z řad studentů. Po nekonečných deseti kilometrech jsme se konečně dostali do Velkých Losin, kde jsme byli v lázních pověření dalšími úkoly, jejichž plnění narušila návštěva přítulného rotvajlera Cecila. Nakonec jsme se ale museli s Cecilem rozloučit, protože nastal čas vrátit se domů. Na nádraží jsme si zkontrolovali poslední zadané úkoly, nasedli jsme do vlaku a utrmácení a plní dojmů jsme směřovali zpět ke svým domovům.

Michaela Květoňová, septima


Exkurze - skanzen Příkazy

Skanzen v PříkazechDne 15. 4. 2015 jsme se pod dohledem pana profesora Odehnala a paní profesorky Morongové zúčastnili exkurze v nedalekých Příkazech.

Exkurzi zahájila prohlídka skanzenu. Prošli jsme statky a stodoly, které pocházejí až z 1. poloviny 19. století. Zjistili jsme, jak se tehdy na venkově žilo, prozkoumali tehdejší troubu, ledničku, žehličku (která vážila asi pět kg) a další pro nás samozřejmé věci a shodli jsme se, že bychom v té době žít asi nechtěli. Dýchla tu ale na nás historie a všem se prohlídka moc líbila. Nejzajímavější atrakcí však bylo mládě kozla, které bylo zvyklé na lidi a pozorovalo každý náš krok.

Následovala prohlídka místní záložny a po ní jsme dostali rozchod. Měli jsme však za úkol vyplnit pracovní list, který ověřil, kolik jsme si zapamatovali informací o historii Příkaz. S některými otázkami nám pomohli místní obyvatelé, a tak to pro nás byla hračka. Exkurze se nám všem moc líbila.

Dominik Růžička, 2.A 


1989: Z deníku Ivany A.

25. 11. 2014

Ve středu 12. 11. na naši školu zavítala vzácná návštěva.

V rámci projektu společnosti Člověk v tísni s názvem „Příběhy bezpráví – filmy o Československých dějinách“ jsme si promítali film „1989:Z deníku Ivany A.“, který pojednával o posledním roce nesvobodného Československa. Po zhlédnutí snímku následovala beseda s paní Pytlíčkovou, dcerou pana Jaromíra Indry, který byl v padesátých letech vězněn za svoji činnost veskautingu.

Paní Pytlíčková nám život v totalitním státě státu přiblížila na svém osudu, osudu dítěte tzv. zrádce národa. Velmi působivé bylo, když nám přečetla zásady chování skauta, podle kterých byla i s bratrem v rodině vychovávána, a které vládnoucí moci tak vadily. Dlouho nám trvalo, než jsme z vyprávění pochopili, co na nich bylo „špatného“.

Celá akce trvala dvě hodiny, ale tentokrát se po zvonění nikomu nechtělo domů, neboť povídání s touto hrdou dámou, která zůstala celý život věrná svým názorům, nás moc zajímalo.

Eliška Nakládalová, 3. A 


Historická exkurze do Olomouce

13. 11. 2014

Korunní pevnůstkaDne 31. 10. 2014 se třídy kvinta a 1. A zúčastnily exkurze s historickou tématikou do Olomouce. Navštívili jsme Korunní pevnůstku, ve které nás průvodce seznámil s historickým vývojem pevnosti za císařovny Marie Terezie a s přestavbou Olomouce na bastionovou pevnost. Prohlédli jsme si areál Korunní pevnůstky, zbytky hradeb a plastický model celé olomoucké bastionové pevnosti. Den jsme zakončili ve vlastivědném muzeu na výstavě věnované 1. světové válce.

Fotogalerie

Jan Odehnal


Prusko-rakouská válka 1866

31. 07. 2014

Ondřej KrálDne 19. 6. navštívil naši školu člen vojenského historického klubu 8. praporu polních myslivců z Náchoda Ondřej Král. Studenty vyšších ročníků seznámil s problematikou vojenských historických klubů a přiblížil jim několik zajímavostí týkajících se prusko-rakouské války roku 1866, na níž se náchodští polní myslivci specializují. Studenti si mohli prohlédnout několik dobových artefaktů a díky dobové lidové slovesnosti si mohli udělat představu o tom, jaké bylo smýšlení obyvatel Hané o nepřátelském vojsku v čase jedné z nejkrvavějších válek, ke kterým na našem území došlo.

Jan Odehnal

 

   


Berlínská zeď

Studenti na výstavě Berlínská zeďVe dnech 3. 3.–14. 3. 2014 se uskutečnila v prostorách naší školy výstava Berlínská zeď.

S výstavou pracovaly v rámci hodin dějepisu všechny třídy vyššího gymnázia a kvarty, což je v našem případě 9 tříd. Učitelé využili pracovní listy, které žáci zpracovávali ve skupinkách. Následoval společný rozbor a práce s prezentací, popř. s dalšími fotografiemi. Konečnou fází byla společná přednáška s diskuzí, kde se ukázalo, že studenty téma velmi zaujalo. Fotografie jim pomohly představit si situaci, dobu a vcítit se do ní. Někteří se nemohli smířit s bezmocí,  kterou postavení zdi představovalo pro obyvatele  Berlína, a vymýšleli další způsoby, jak zeď překonat.

Výstava o berlínské zdi je další z řady vynikajících počinů, které svou názorností pomáhají nám učitelům přiblížit dobu totalitní. Vysoce oceňujeme též úroveň pracovních listů a jiných materiálů.

Mgr. Milada Svozilová


Holocaust

Karel ErlingeerDne 5. listopadu 2013 navštívil naše gymnázium pan Daniel Dobiáš s přednáškovým pořadem věnovaným problematice holocaustu. Společně s ním přijel také přímý pamětník druhé světové války, pan Karel Erlingeer. Ten si tehdy jako dítě prošel hned šesti koncentračními tábory, takže o poutavé vyprávění nebyla nouze. Jeho vzpomínky byly doplňovány zhudebněnými básněmi, které složily děti v koncentračním táboře Terezín a které zhudebnil pan Dobiáš.

Pohled na problematiku holocaustu očima malého dítěte se liší od pohledu dospělého člověka. O to unikátnější příležitost se všem zúčastněným naskytla při možnosti vyslechnout si vyprávění žijícího pamětníka. Zejména pak studenti se díky této skutečnosti mohli snadněji vžít do pocitů dětí prožívajících období války v koncentračním táboře a konfrontovat je s vlastními pocity a starostmi, které z tohoto srovnání najednou vycházejí v naprosto odlišném světle. 

Jan Odehnal


Zmizelí sousedé

13. 4. 2012

Pozvánka na výstavuVe středu 11. dubna 2012 ve 14:00 hod. proběhla v aule litovelského gymnázia Jana Opletala slavnostní vernisáž výstavy Zmizelí sousedé a Pocta dětským obětem holocaustu. Této akci byli přítomni studenti vyššího gymnázia, ale také jejich rodiče a další zájemci o téma holocaustu a židovskou historii. Přivítali jsme i vzácné hosty z městského úřadu, pana místostarostu města Litovel Petra Šrůtka a zástupce městského odboru školství, kultury a sportu a zástupce místního tisku a televizního infokanálu.

O slavnostní zahájení vernisáže se postaraly především studentky našeho gymnázia, jmenovitě Tereza Tichá a Helena Večeřová, které seznámily hosty s posláním a zaměřením projektu a stručně také s historií perzekuce židovského etnika. Vybrané panely výstavy pak byly prezentovány dvojicemi studentů gymnázia, které představily a přiblížily hostům konkrétní příběhy a osudy jednotlivých Židů i práci autorů panelů-studentů a jejich pedagogů. Po skončení oficiální části vernisáže se účastníci podle svého zájmu seznamovali s jednotlivými panely a zaposlouchali se do židovské hudby, jejíž produkce zahájení výstavy provázela.

V rámci zapojení do projektu prošli naši studenti průvodcovským kurzem výstavy a nabízíme proto možnost komentovaných prohlídek, které je možno realizovat po předchozí domluvě na emailové adrese: pavel.roubinek@seznam.cz. Výstava je volně přístupná veřejnosti do konce června od 8:00 do 15:00 hod v aule Gymnázia Jana Opletala.

Naši studenti se do projektu zapojí pátráním po osudech litovelských Židů a tvorbou vlastního panelu, někteří také formou středoškolské odborné činnosti s tématem místní židovské historie. Pevně věřím, že jejich úsilí přispěje k tomu, abychom nezapomněli na své zmizelé sousedy…

Fotky: http://www.litovel.eu/cs/fotogalerie/udalo-se/zmizeli-sousede.html

Mgr. Pavel Roubínek


Litovelský hřbitov

14. 5. 2012

Na hřbitověV pondělí 23. dubna 2012 proběhla na litovelském hřbitově první etapa společného projektu Gymnázia Jana Opletala a Muzea Litovel, s názvem „Osobnosti litovelského hřbitova“. Projekt společně řídí Mgr. Lucie Babišováa Mgr. Pavel Roubínek, za stranu muzea je garantem Mgr. Robert Najman. V první fázi studenti zejména 2. a 3. ročníků a dějepisného semináře provádí fotodokumentaci jednotlivých sekcí litovelského hřbitova. Životní osudy vybraných osobností, které jsou zde pohřbeny, budou předmětem pátrání našich studentů. Zpracují je ve formě medailonů a výstupy poté poslouží potřebám města a muzea a budou také vhodnou pomůckou pro návštěvníky Litovle a pro všechny, kteří mají zájem pátrat po osudech svých předků na Litovelsku.

Mgr. Pavel Roubínek


Velké a malé příběhy moderních dějin – Moje rodina v letech normalizace

14. 5. 2012

V letošním školním roce se naše škola zapojila do projektu Dějepis v 21. století (Velké a malé příběhy moderních dějin). Projekt je realizován v součinnosti s Ústavem pro studium totalitních režimů v Praze a podporován evropským sociálním fondem v ČR, MŠMT a Operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost.  Pozornost je věnována delšímu časovému období 70. a 80. let 20. století. Studenti dějepisného semináře třetích ročníků a kvarty nižšího gymnázia se zaměřili na mapování toho, jak prožívala období tzv. normalizace jejich vlastní rodina.

Základní kompetencí, kterou chce letošní ročník projektu Velké a malé příběhy moderních dějin rozvíjet, je kladení otázek. Žáci kladou otázky o minulosti sobě, i členům své rodiny a také učitelům. U nižších ročníků je cílem projektu dozvědět se o daném období příjemnější a efektivnější formou, než je školní výklad. U vyšších ročníků je poté možné nad příspěvky rozebírat problém rodinné paměti a multiperspektivity prožívání dějin.

Mgr. Pavel Roubínek